Wattpad

Nebudu se zdržovat nějakým dlouhým proslovem, přejdu rovnou k věci.
Blog je na prd, co si budeme povídat. Navíc, všichni stárneme a je pro nás jednodušší, když už si chceme nějakou povídku přečíst, kliknout na wattpad, kde máme vše pohromadě. Proto jsme se s Andy rozhodly, že se teď soustředíme tam. Nemůžu slíbit, že budeme přidávat denně třeba několik dílů, ale můžu slíbit, že se budeme snažit. A s fan fiction be happy jsme pokročily natolik, že jsme schopné přidávat a zároveň se věnovat i jiným věcem.
Takže, pokud tu ještě někdo zbyl (o čemž stejně silně pochybuju), naše povídky teď najde na našem wattpadu, jehož link vložím někam na konec článku a pravděpodobně i do menu, aby byl dobře viditelný :).
Děkuju za pochopení a snad se tahle zpráva dostane alespoň k pár lidem.
Doms

WATTPAD

Better Choice 12. KONEC

Zítra v jednu hodinu odpoledne. Pořád jsem si to přehrávala v hlavě a koukala na Liama jak večeří. Vůbec jsem si nedokázala představit, co mě na tom sezení čeká. Nezajímala jsem se, jak probíhá rozvod, i když jsem ho měla v plánu vlastně od začátku. 

"Víš, napadlo mě..." odkašlal si Liam.

"Nechtěla by ses dnes projít? V centru v London eye jsou dnes vyhlídkové jízdy a mohlo by to hezké, když město svítí." překvapilo mě, že mi tohle nabídl. Den předtím, než se máme rozvést.

"V tuhle dobu jsem tam ještě nebyla." snaživě jsem se usmála, ale fakt, že mi byl mizerně, mi to dost stěžoval.

"Já taky ne, tak až dojíme, můžeme se kousek projít." tím byla debata uzavřena. Po večeři jsme společně naskládali nádobí do myčky, já se trochu upravila a oba navlečení v tmavých kabátech, jsme vyšli do zimy venku. Přitáhla jsem si kabát více k tělu a zalitovala, že jsem si nevzala i nějaký teplý šátek. 

Takhle docílím možná toho, že na zítřek nebudu úplně fit. Liam mě tak nějak automaticky vzal za ruku a tentokrát jsem to byla já, kdo jeho dlaň stiskl první. Nějak jsem si musela užít tenhle čas s ním. Díky zimnímu oblečení nás nikdo kolem nepoznával, tak jsme se kousek do centra svezli linkovým autobusem, a pak vystoupili u Temže.

Závist je mrcha

Ahoj,
tento článek vůbec nesouvisí s tím, co je v nadpisu, ale abych k tomu něco málo řekla - je to pravda. Je to mrcha a těžce se jí zbavuje. O své vlastní zkušenosti pomlčím.
Jak se vůbec máte? Těch pár lidí, co tu občas zavítá. Pěkně jsme  se tu na to vykašlaly, že? Jenže já měla hlavu v pejru. Maturita, těch 14 dní mi dalo fakt zabrat, měla jsem přesný plán, co jsem se měla naučit a světe div se - fungoval a já odmaturovala (ok, budu znít namyšleně, ale šla jsem tam s tím, že to prostě udělám i kdyby nevím co), no překvapení spíš bylo že jsem to zmákla na docela dobré známky. A tak aspoň to mi vyšlo, když už ne výška jakou jsem chtěla. Praha bude muset rok počkat a já budu muset zlepšit matiku. Bože, to je můj věčný nepřítel.
Dost o škole. Teď si jakžtakž užívám volna a že nevíte co... s Doms jedeme na týden do Londýna v srpnu! Yes! Samy jsme si to zorganizovaly, koupily letenky, ubytování a tak. Hrozně se na to těším a věřím, že ona taky.
Kousek z naší konverzace:

Takže pro vaši informaci, asi takhle to prožíváme :D.

Teď k tématu nejdůležitějšímu: Fan fiction jsou a budou, jen to tu musíme trochu rozjet, protože je to fakt bída :( Mrzí mě, že máme tolik ff rozepsaných a že s tím nehneme, ale nemůžu si pomoct, taková lenora se mnou cloumá. No Be Happy  rozhodně dopíšeme a Breaking prostě musím jeden den opravit a rozkouskovat nebo se z toho zblázním fakt že jo. Pak máme ještě jednu ffku, trend, který se teď ujal - Harry jako Marcel :D
Uvidíme, jak to půjde.

Mějte se hezky


Andy

Better Choice 11.

Několik dalších dnů se protáhlo na týdny, kdy jsme měli doma tak zvanou tichou domácnost. Bylo to pořád mezi námi, ale nikdo neměl odvahu o tom mluvit. A i kdyby, já bych nezměnila svůj názor. Potřebuju člověka nejdřív poznat, než ho začnu milovat. Jestli vůbec. Je otázka, jestli se mnou bude mít Liam svatou trpělivost a dočká se, nebo to mezi námi bude takhle pokračovat a odcizíme se víc, než kdy dřív.

Je sice fakt, že jsem ho svým způsobem poznala, vždyť spolu trávíme tolik času. Jenže mě neustále irituje představa, že naše seznámení probíhalo u oltáře a já byla donucená si ho vzít. Pořád je to tady.

"Ne, já ji políbil a ona se mnou nemluví, necítí to stejně." slyšela jsem jednou zpoza dveří a nepříjemně se mi sevřel žaludek.

"Nesmíš na ni tlačit." odpověděl Louis.

"Je to víc jak měsíc, Louisi, vážně nevím, kolik prostoru ji mám ještě dát."

Better Choice 10.

Ráno, když jsem se vzbudila, bylo mi sice hrozně, ale ne tak, jak jsem čekala. Hlava pobolívala, prázdný žaludek byl jak na vodě, ale jinak se mi leželo dobře. Byla jsem oblečená do nějakého dlouhého a vytahaného trička. Přičichla jsem si a ucítila Liamovu vůni. 

Asi se mi nechtěl hrabat ve věcech, a tak mi dal něco svého. Postaral se o mě i přes to, že já ho úplně znemožnila. A jestli to někdo viděl, proboha. Mohli bychom mít oba problém. Vylezla jsem teda z vyhřáté postele a otevřela dveře do společného obýváku propojeného s kuchyní. Hned, co jsem stanula na bílém koberci, uviděla jsem ho, jak dělá něco u pultu, otočený zády ke mně. Na prahu jsem zaváhala, ale nakonec jsem udělala další tichý krok. Musím se mu omluvit za včerejšek. A Niallovi taky. Nebyla jsem střízlivá. 

"Ahoj," pozdravila jsem ho a svůj vlastní hlas jsem pořádně nepoznávala. Byl ochraptělý a trochu vynechával.

"Dobré ráno," neotočil se ke mně tak, jako každé ráno a neusmál se - jo, je naštvaný. Nakrabatila jsem obočí a snažila se tvářit zahanbeně. Ani to moc nepomáhalo.

Want more 2.

Be happy 30.

Kapitola: 30.

Autorky: Andy&Doms